Srbín a Buda

Přemek Zima

ObrázekSRBÍN


Vznik Srbína je datován do stejné doby, jako vznik Mukařova, tedy přelom 12. a 13. století. Zakladatel Srbína - Srba byl jedním z vojínů krále Vladislava (Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myšla, Srba a Mukar), kteří za vzorné služby v jeho vojsku obdrželi v místních hustých (Černých) lesích manský úděl, na kterém posléze podobně jako ostatní založil svůj dvorec. [1,2].

Prvně je však kamenická osada jmenována až v roce 1513, kdy potomci Zdeňka Kostky z Postupic ves prodávají Michali Slavatovi z Chlumu a tak je ves připojena k panství Černého Kostelce.

Dále je pak Srbín uváděn jako součást mukařovské rychty černokosteleckého panství (viz. historie Mukařova). V roce 1869 měla obec 173 obyvatel a 20 domů a stavení.



Ottův slovník naučný (1900) - heslo SRBÍN

  • Srbín, osada v Čechách, hejtm. Č. Brod, okr. a pš. Kostelec n. Č. L., fara Mukařov; 27 d., 168 obyv.č. (1900).

 

BUDA


U jména bývalé vsi "Buda", která byla po II. světové válce v roce 1945 rozdělena díky prorůstání s okolními vesnicemi mezi Mukařov (nalevo od silnice Praha-Kostelec/Č.L.) a Srbín (napravo) nacházíme několik vysvětlení. 

Prvním z nich je výklad od MUDr. Jarmily Labské (1932-1972 Mukařov), která se během svého života amatérsky věnovala archeologii a historii kraje. Podle její verze: "... pochází název ze slova BUD či BAUDE což znamenalo PEC..." [3] Vzhledem k tomu, že nedaleko od Mukařova se v lese nachází ve středověku opuštěná hrnčířská osada Janovičky, má tato hypotéza částečné opodstatnění, avšak pojmenování "Baude" pro pec je dosti nezvyklé. 

Druhým výkladem názvu "Buda" je hledání jeho kořenů v německém jazyce. Zde nacházíme hned několik obdobných slov: die BAUDE resp. počeštěně die BUDE - ubytovací chata, chatrč, zájezdní hostinec - bouda [4]. Tento popis by velmi výstižně popisoval malou osadu na křižovatce cest z Prahy do Kutné hory a z Českého Brodu do Benešova, kde zřejmě již od ranného středověku stával zájezdní hostinec "Na vostatním penízu", nebo též "Na posledním penízu" (Beim letzten Pfennig), formanská hospoda, kde se přepřahaly koně. Hostinec byl zbouraný v roce 1995 a dnes je na jeho pozůstatcích postavené vyvýšené parkoviště před nákupním střediskem.

Ottův slovník naučný (1880) - heslo BUDA


  1. Budy, ves v Čech., hejtm., okr., býv. panství a pošta Hradiště Mnichovo (sev.-záp.), fara Loukov; 10 d., 54 obyv. čes. (1880). 2) Buda, ves t., hejtm., okr. a bývalé panství Hradiště Mnichovo (4,5 km již.), fara a pošta Bakov; 27 d., 177 ob. čes. (1880). 3) Buda, ves t., hejtm. Čes. Brod, okres a býv. panství Černý Kostelec (9 km záp.), fara Mukařov; 13 d., 43 obyv. čes. (1880). 4) Budy, ves t., hejtm. Ledeč, okres Kralovice Dolní (8 km sev.), fara a pošta Zruč, mlýn s pilou; 16 d., 103 obyv. čes. (1880).

Vysvětlivky: d. = domů; hejtm. = hejtmanství; M. = Mukařov; ob. č./n. = občanů české německé národnosti; obyv. c. = obyvatel k censu (sčítání); pš. = pošta; šk. = škola

Zdroj:
Ottův slovník naučný - písmena B a S
[1] - Pamětní kniha IV. obce Srbína - Mukařova (1976-77)
[2] - Podle archivních materiálů v Kostelci / Č. Lesy
[3] - Pamětní kniha IV. obce Srbína - Mukařova (1976-77) - str. 305
[4] - Der Grose DUDEN - 1990