Žernovka

Žernovka

Úplně původně tu byl předchůdce dnešní Žernovky, osada zaniklá na konci 13. stol., která byla archeologicky lokalizovaná v údolí přiléhajícímu k Žernovce v severovýchodní části vesnice. Počátek dnešní obce Žernovka můžeme hledat přibližně v druhé polovině 14. století. Kolem roku 1406 se totiž objevuje ves Crnovnice, kterou prodává Reinhard z Mülhausenu jako součást tehovského panství Kašparu Čotrovi. Ten nabyté statky obratem směňuje za jiné s karlovským klášterem v Praze, jak se praví v deskovém zápise z roku 1407 (viz. historie Mukařova). Historický osud Žernovky je poté nadále spjat s osudem Mukařova v rámci černokosteleckého panství. Ves je později uváděna pod jménem Žrnovice a současný název Žernovka je znám od roku 1854. V roce 1869 měla obec 117 obyvatel a 14 domů a stavení.

V době vzniku obce bylo zdejší území i okolí hustě zalesněno. Temnými hvozdy vedla na území nedalekého Mukařova důležitá obchodní stezka, po které se převáželo stříbro vytěžené v „Horách Kutných“ (Kutná Hora) do Prahy. Bezpečnost přepravovaného zboží byla zajišťována vojenskými posádkami, díky nimž vznikaly podél cesty na mýtinách a holinách menší osady. Hustými lesy je obec Žernovka obklopena dodnes, stejně jako do dnešních dnů přetrvává v místních názvech původní pojmenování Kutnohorské stezky - „Zelená cesta“.

Obec Žernovka je již od středověku proslulá těžbou kvalitního žulového kamene. To dokládá hned řada lomů, které se nacházejí jak v okolí obce, tak přímo v samém jejím centru. V jednom z lomů dodnes probíhá těžba žulového kamene. Důkazem tradice kamenické práce jsou také žulové podezdívky domů v obci a unikátní žulová zvonice na návsi u rybníčku. 

I sám název obce má hodně společného s těžbou kamene a je odvozen od slova: žernov = mlýnský kámen


 

Ottův slovník naučný (1900) - heslo ŽERNOVKA


  • Žernovka, Žernovky, osada v Čechách, hejtm. Čes. Brod, okr. a pš. Kostelec n. Č. L., fara Mukařov; 26 d., 159 obyv.č. (1900).

Ottův slovník naučný - heslo ŽERNOV (Kámen mlýnský)


  • Žernov - viz kámen mlýnský
    K. mlýnský - čili žernov zhotovuje se z porfyru, tvrdého pískovce, křemene neb uměle připravuje se z jemného písku křemenitého, vápence, chloridu vápenatého, vodního skla a vápna (strojený k. francouzský, anglický). Má býti tvrdý, aby při práci se málo opotřeboval, zrnitý a má se snadno spracovávati. Při každém mlýnském složení jsou 2 kameny, vrchní otáčející se, běhoun, a zpodní nehybný, zpodek. Třecí plochy jsou rýhované; rýhy jsou buď přímé nebo dle tvaru logarithmické spirály zakřivené a ke středu hlubší než u kraje.

Vysvětlivky: d. = domů; hejtm. = hejtmanství; M. = Mukařov; ob. č./n. = občanů české německé národnosti; obyv. c. = obyvatel k censu (sčítání); pš. = pošta; šk. = škola