Kostel, charita a pouť

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově

Starý kostelPrvní zmínku o kostele v Mukařově nalézáme již ve 14. století (kostel Nanebevzetí Panny Marie - ve století XIV. farní), protože víme, že zde roku 1372 zemřel farář. Později byl kostel po nějakou dobu v rukou utrakvistů, posledním farářem podobojí tu byl do roku 1620 David Galli či Havlův ze Žlutice, a po zrušení fary byl kostel připojen ke Kostelci nad Černými Lesy. V 1 pol. 17. stol. je mukařovský kostel uváděn jako komendantní s osadami Buda, Louňovice, Srbín, Svojetice, Tehovec a Žernovka. Obec Mukařov byla roku 1645 od Švédů spálena a fara i původním kostelem zřejmě zanikla. Roku 1754 pak byla farnost mukařovská černokosteleckému faráři odňata a připojena k faře říčanské. To trvalo pouze do vyhlášení Tolerančního patentu roku 1784, kdy byla zde opět zřízena lokálie, která byla roku 1855 povýšena na faru. Farnost v Mukařově vydržela do roku 2009, kdy byla obec opět přifařena do Říčan.

Původní kostel
, který pravděpodobně nahradil ještě starší dřevěný za 30-leté vojny zničený, byl obdélníkového půdorysu (viz. črta ze staré obecní kroniky). Východní část starého kostela, který byl v 2. polovině 19. století kvůli značné zchátralosti zbořen, zaujímal presbytář oddělený od lodi vítězným obloukem. Uprostřed jižního bloku stála věž čtvercového půdorysu. Půdorys starého kostelaPři bourání kostela byl v každém rohu chrámové lodi nalezen kámen s důlkem - v těchto důlcích byly z olova ulité symboly čtyř evangelistů. Původně byl kostel vyšší, později bylo klenutí sníženo. Uvnitř byly nalezeny stopy původní malby. Nad sakristií byl vytesaný znak s nápisem: "Benda Hula ze Srbína". Jiný znak s nápisem byl nad okénkem vedoucím na hřbitov, ale ten již byl značně poničený, takže nebyl čitelný. V kostele bývaly tři zvony. Nejstarší velký zvon (109 cm v průměru a 84 cm vysoký) byl datovaný rokem 1573 - z dílny proslulého pražského zvonaře Bryksího z Cimperku - a kostelu jej věnoval majitel černokosteleckého panství hrabě Smiřický, menší zvon byl datovaný rokem 1718 - od malostranského Val. Lišáka - s věnováním "LETA PANIE 1718 TENTO ZWON PO VKRADENI PŘEDESSLEHO NAKLADEM ZADUSSI ZGEDNAN A ZAWIESSEN KE CTI A CHWALE BOZY A NEISWIETEGSSI RODICZKY BOZY". Třetí blíže neurčený zvon pocházel z roku 1745. Nejstarší zvon se dochoval dodnes, oba mladší menší zvony byly za 1 sv. války roztaveny. Kostel byl pro svou zchátralost stržen roku 1888 a vysvěcena stodola na faře, kde se pak odbývaly mše svaté.

KostelSoučasný kostel byl zbudován v letech 1890-1893. Stavba započala v dubnu 1890 nákladem 42.000 zlatých (jen pozemek stál 1 sáh 1 zlatý), hlavním nákladem patrona knížete Liechtensteina. Lešení bylo vedeno až z místa dnešní Charitní ulice a na stavbě pracovali zdarma všichni zdejší řemeslníci - kovářské práce prováděl zdejší mistr kovářský Otakar Nekvasil z Bud č. 3. Vysvěcen byl kostel 13.8.1893 světícím biskupem Ferdinandem Kalousem. Nový kostel je slohu pseudogotického. Vzhledem k tomu, že v okolí Mukařova se nachází velké množství lomů, byl kostel vystaven z místního žulového kamene. Okna jsou Zvonširoká a hrotitá, ale bez kružeb. Věž má jehlanovitý charakter. V roce 1926 byla na kostel dána nová střešní krytina.

Kostel je vybaven původním zvonem z roku 1573, na který se zvoní poledne, šestá hodina večerní, před nedělní bohoslužbou a o zvláštních příležitostech. Zvonění je od roku 2005 automatizované. Pravidelné bohoslužby se v kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově konají každou neděli od 9:00.

 

 


Poutě a posvícení v mukařovském kraji

Pouť

Pouť v Mukařově se pravidelně koná na začátku druhé poloviny srpna, tj. víkend na nebo po 15. srpnu, kdy je v církevním kalendáři svátek Nanebevzetí Panny Marie, která je patronkou kostela v Mukařově.

Zatímco dnes se poutě konají na louce mezi Charitním ústavem, školou a školkou (tj. u křižovatky cest na Žernovku a do Babic), původně se až do 50-tých let 20. století vše odehrávalo na louce za kostelem vedle hřbitova a pak také na návsi před Obecním úřadem - dříve školou. Pravidelně se od 70. let 20. století také koná při poutí chovatelká výstava drobného domácího zvířectva v areálu za Obecním úřadem.


Jak se slavívali poutě a posvícení v Kunicích

Převzato z: Římskokatolická farnost v Říčanech

Poutě

„Choditi na „poutě“ i dosti daleko, jest dosud zvykem, leč do nedávna se „muselo“. Mladší lidé měli v paměti ty poutní neděle, jak šli za sebou a nevynechali ani jednu.

První pouť byla v Pyšelích, poslední v Mnichovicích. Kunická je vždy tu neděli po sv. Maří Majdaleně. Sejde se zde dosti lidí i z vůkolí, hudba hrává v obou hostincích, ale začne až po mši zpívané, málokdy instrumentální. Před kostelem několik krámů perníkářských a kramářských (jeden krám patřil „Náně z Mukařova“, která sem chodila, ba chodí po mnoho let už). Někdy sem zavítal i komediantský vůz, jehož majitelé dělali „krkolomné kumšty“ od vrby k vrbě pod kostelem. Ale „koníčky“ – kolotoč – zde jsou pokaždé (před Pálovic) a vydělávají už dva dny před poutí pro své i koňské věčně hladové žaludky.

Někde na bedně hrál se „vorlíček“, dokud kluci velcí i malí měli peníze k prohrávání nebo „malá velká“, nebo „kobyla-Manča-Honzík“ – k tomu „pod kterým náprstkem je kulička?“ Do toho vřeští 2 nebo 3 flašinety, vykřikují kramáři, hádají se komedianti a kluci frkají, pískají, břeští i bručí na různé ty kohuty, píšťalky, ptáčky a ústní harmoniky (za 4 kr.) Známých i příbuzných se sejde dosti.

Po oběde se jde k muzice, kde při dobré hudbě se vydrží v prachu a kouři až do rána. Často jsou v obou hostincích různé i nepřátelské tábory, které dříve, obyčejně odpoledne k večeru, se vyrovnávaly pračkou v hospodě i na návsi – pro příklad mládeži. Nyní toho už nebývá a jen se vzpomíná, co kdo utržil při tom, nebo co rozdal. Časy se mění někomu se nechce taková je dnešní „tichá“ pouť líbit. Celkem takhle vypadají všechny poutě okolní, jen krámů a tedy i křiku je v okolí více.“

 

Přehled poutí v okolí

Únor
11. - Kaple Panny Marie Lurdské ve Všestarech

Květen
16. - Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Voděrádkách

Červen
12. - Pouť v Klokočné
24. - Kostel sv. Jana Křtitele v Tehově
29. - Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech

Červenec
22. - Kostel sv. Máří Magdalény v Kunicích

Srpen
5. - Kostel Panny Marie Sněžné ve V. Popovicích
15. - Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
24. - Kostel sv. Bartoloměje v Popovičkách

Září
8. - Kostel Narození Panny Marie v Oleškách
28. - Kostel sv. Václava v Jažlovicích

Říjen
4. - Kostel sv. Františka z Assisi v Kamenici

Listopad
11. - Kostel sv. Martina v Lipanech
11. - Kostel sv. Martina v Kostelci u Křížků

Prosinec
6. - Kostel sv. Mikuláše v Oticích

 


PouťPosvícení

„O posvícení sjede se hostí plno, jde se do kostela zdejšího, pak k hojnému obědu a po něm k muzice. Často se zabije kvůli posvícení nějaký menší „čuník“ a několik husí krmených, už od pátku se pečou koláče v pecích i troubách.

Koláče staročeské se „čtyřma očima“, pak kulaté, jen nahoře mazané a sypané (vymáčknuté obyčejně skleničkou), dále několik koláčů „německých“ (spíše moravských). Koláče musí býti na několik „hřešet“ – dávajíť se horké koláče na řešeto, v němž je trochu slámy. Kromě toho bábovek několik a velký věnec na zvláštním po krajích vroubkovaném plechu (jakokoutový věnec).

Druhý den je „pěkná hodinka“. Ráno smuteční mše ve zdejším kostele zase, pak průvod kolem kostela po hřbitově – navštíviti své zemřelé – potom něco na zub a zase k muzice, kde se vydrží až do rána. Pěkná hodina se slaví jako polosvátek, ale nedělá se nic, vždyť je posvícení! Do nedávna bylo posvícení delší, patřilo k němu úterý ještě – „sousedská“. V ten den musil si „skočit“ v hospodě i každý dědeček. Dle toho se hrály také volné tance – sousedská, voves, votava, estereich (sousedská, ländler), holubička.

Jindy se to jen kola hemžilo, o sousedské musil nechat pantáty s panímámami tančit „solo“, všichni mladí – hlavně služební. Pro mladší byly tance: polka, kalup, tajč, třasák, šotiš, rejdovák, ba i „hovado“ se tančilo a „Honza“ – dnes platí nejvíc: polka, valčík, (tzv. „na šest“), marš (ten se tančí nalevo vždy), jen dokola, nejvýše tak že se tančí jednou „beseda“ (Hellerova), kterou umějí jen někteří. Že se o posvícení vyjednává nová služba a dává se zádavek, bylo už poznamenáno při služebných.

Posvícení se drží v Kunicích „tu neděli po havelskom posvícení“ už od nepaměti – neposlouchali nařízení Josefa II., který nařídil jen havelské posvícení držeti (proto se říká havelské také císařské). Nerozum – jak by mohl strýc strýce navštíviti, kdyby všechna posvícení byla v jeden den!“

Starý mukařovský kostel (okolo 1860)

Starý mukařovský kostel (okolo 1860)

Biřmování - mukařovský kostel 1912

Biřmování - mukařovský kostel 1912

Pohled na mukařovský kostel kolem r. 1910

Pohled na mukařovský kostel kolem r. 1910

Pouť za mukařovským kostelem za 1. republiky

Pouť za mukařovským kostelem za 1. republiky

Pouť za mukařovským kostelem za 1. republiky

Pouť za mukařovským kostelem za 1. republiky

Pohled na mukařovský kostel po 2. sv. válce

Pohled na mukařovský kostel po 2. sv. válce

Vitráže mukařovského kostela (2005)

Vitráže mukařovského kostela (2005)

Mukařovský kostel ze hřbitova (2007)

Mukařovský kostel ze hřbitova (2007)

Mukařovský kostel od lesa (2007)

Mukařovský kostel od lesa (2007)

Mukařovský kostel od Charity (2007)

Mukařovský kostel od Charity (2007)

Mukařovský kostel přes rybník navečer (2007)

Mukařovský kostel přes rybník navečer (2007)

Mukařovská pouť - noční centrifuga (2006)

Mukařovská pouť - noční centrifuga (2006)

Mukařovská pouť - noční poníci (2006)

Mukařovská pouť - noční poníci (2006)

Mukařovská pouť - noční střelnice (2006)

Mukařovská pouť - noční střelnice (2006)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2006)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2006)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť - chovatelská výstava (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovská pouť (2007)

Mukařovský zvon z roku 1573

Mukařovský zvon z roku 1573

Půdorys starého kostela

Půdorys starého kostela

Věž kostela v létě 2010

Věž kostela v létě 2010

Pouť 2012 - příjezd

Pouť 2012 - příjezd

Pouť 2012 - příjezd panorama

Pouť 2012 - příjezd panorama

Věž kostela v zimě 2010

Věž kostela v zimě 2010

Kostel a fara (2012)

Kostel a fara (2012)

Kostel z Charity (2013)

Kostel z Charity (2013)

Panorama z Charity (2013)

Panorama z Charity (2013)